Podzimní Chorvatsko

     Při plánování našich cest narážíme na nedostatek dovolené, ale takových je nás víc... Proto i víkendy spojené se státním svátkem umožňující cestu aspoň na tři dny, jsou lákavé.  Popíši tedy cestu, při které jsme na konci září navštívili okolí řeky Zrmanja, kde byl natáčen film Vinnetou (vidět ta místa byl můj dlouholetý sen) a národní parky Plitvická jezera a Krka. Kdo bude mít víc času, může přidat libovolný počet míst, Chorvatsko je krásné. A to nejen v létě.  Abychom tentokrát ušetřili čas, zvolili jsme cestu letadlem do Splitu (ve čtvrtek v poledne tam, v neděli odpoledne zpět). Když se podaří koupit levnější letenky, není rozdíl mezi cestou autem (s dálničními poplatky) a letadlem tak nepřekonatelný, protože půjčení auta v Chorvatsku je relativně levné...

     Od Splitu to jsou jen dvě hodiny cesty autem do Starigradu. V jeho okolí a v blízkém kaňonu řeky Zrmanja, mezi osadami Jasenice a Obrovac, se v letech 1962 - 68 natáčelo mnoho scén  z filmů o Vinnetouovi a Old Shatterhandovi  (http://www.winnetou-mistanataceni.cz). Jen s Vinnetou - muzeem ve Starigradu je to těžší. Adresu (ul. dr. Franje Tudmana 101) sice GPS najde, ale muzeum je v hotelu Alan, který  je bokem od hlavní silnice.  Místní obyvatelé poradí, kde hotel hledat (nevím proč, ale cesta k němu není značena), avšak muzeum je přístupné jen v pátek odpoledne a o víkendech. Pokud by chtěl někdo muzeum navštívit, měl by si aktuálně zjistit podrobnosti na stránkách hotelu. V jiných hodinách brání vstupu do hotelu vrátný u hotelové závory. 

     S národním parkem Plitvická jezera je to lepší, i když nalézt nejlepší trasu k jeho prohlídce, máme-li na park celý den, není také snadné. Na radu místních jsme zvolili začátek cesty u "vedlejšího vchodu" - viz plánek parku - a v místním informačním centru nám potvrdili, že je to velmi dobře. Stačí se jen držet trasy H, která vede nejdříve kolem jezer Horních (jsou na jihu, což trochu mate), potom nás zavede kolem jezera Kozjak k jezerům Dolním. Ty trasa H obkrouží, u vodopádu Milanovički slap je několik stánků s občerstvením a odtud je to kousek k přístavišti lodí. Loď je v ceně vstupenky do národního parku (2018: 110 kun/os.) a ta nás odveze zpět k parkovišti u "vedlejšího" vchodu. Pomalou chůzí je možné trasu H absolvovat za 5-6 hodin.

     Další den jsme věnovali národnímu parku Krka. Ten mě mile překvapil. Byl jsem tam kdysi v létě, ale jen na skok, to jsme zvládli jen vodopády Skradinski buk tou nejkratší cestou, a to je trochu škoda. Když jsem chtěl pro letošní rok naplánovat v NP Krka celý den, těžko jsem na internetu i v průvodci nacházel skutečně praktické informace, které by mi odpověděly na mé otázky. Přitom by to bylo vlastně úplně jednoduché, kdybych měl plánek. K nejznámějšímu a největšímu vodopádu Skradinski buk se dostaneme z parkoviště v osadě Lazovac  místním shuttlebusem, protože to vlastním autem nejde (šlo by to ale pěšky).  Po desetiminutové cestě shuttlebusem přijedeme k jeho konečné stanici (na plánku jsem ho označil obdélníkem), kde můžeme navštívit staré vodní mlýny z 19. století (označeny kroužkem). Od mlýnů se k vodopádům Skardinski buk dostaneme buď kratší cestou trvající deset minut (je to cesta po směru hodinových ručiček), nebo mnohem delší procházkou trvající se všemi zastávkami na kochání se přírodou něco mezi 1 - 2 hodinami (od mlýnů je to cesta proti směru hodinových ručiček). Od konečné stanice shuttlebusu můžeme také dojít za patnáct minut k přístavišti, (je to opačný směr než ke mlýnům), odkud odjíždějí lodě na tři možné výlety. My jsme stihli zajet lodí i k františkánskému klášteru na ostrov Visovac, cesta na ostrov trvá 45 minut a po půlhodině se loď vrací zpět k parkovišti. Kdo by měl ještě víc času, může jet jinou lodí ze stejného přístaviště (u konečné stanice shuttlebusu)  k monastýru Krka a zříceninám opevnění Trošenj a Nečven (celkem 2,5 hodiny), případně se vydat na 3,5 hodiny trvající cestu k Rošskému vodopádu. Tam je možné z Lozovac dojet ale i autem za půl hodiny. Je to 25 km a je to dobrá alternativa k doplnění některého kratšího výletu lodí.

     Nejbližším větším městem u NP Krka je Šibenik. Dobře se zde hledá nocleh, hotelů je tu spousta.  Ukázalo se jako výhodné přijet do Šibeniku v pátek večer, na nábřeží je několik malých vináren, kde je možné posedět při zapadajícím slunci se skleničkou, v sobotu je to do NP Krka jen kousek, V neděli dopoledne jsme si staré centrum Šibeniku prohlédli a pomalu se vydali do Splitu na letiště.

    Samozřejmě, že by člověk mohl být na podzim v Chorvatsku déle, nicméně, je-li nedostatek dovolené, i prodloužený výlet na konci září se ukázal jako moc hezký. Bylo by určitě možné vydat se do mimosezónního Chorvatska i později na podzim. Okruhy pro návštěvníky parků jsou vedeny po zpevněných (případně dřevěných) chodnících.