Všichni říkají, že při cestě na Island je nejdůležitější počasí. Proto jsem naplánoval okružní cestu na začátek července, na dobu, kdy navíc dorůstal měsíc (zkuste si toho všímat, myslím, že časné fáze měsíce mají pozitivní vztah ke stálosti počasí). Ať už to bylo létem, nebo měsícem, je pravdou, že jsme prožili slunečný týden s jedním, asi hodinovým deštěm. Je nutné vytvořit si podrobný itinerář, ale vše ostatní je již jednoduché.

Je mnohem snadnější, než by si člověk myslel, Island individuálně procestovat. Bál bych se jet jen ve dvou a jen v jednom autě do vnitrozemí, protože se tam vždy dostanete k nějakému brodu (ono to stejně není možné bez offroadu s náhonem na všechna čtyři kola). Když však uvážím, že se skály středu Islandu barevností podobají skalám v Death Valley, kde jsem byl již několikrát, nebylo nutné do středu ostrova zajíždět. A dokonce si myslím, že většinu vodopádů a pamětihodností Islandu jsme viděli, a to jak na severu, tak na jihu.

Fotografování je snadné, krásné fotografie bude mít každý. Příroda je divoká, vodopády obrovské a nejdůležitější je sklon slunce. Je to podobné jako v Norsku, náhorní planiny mají v šikmých paprscích severského slunce zvláštní, jasné barvy a krajina specifickou, zádumčivou atmosféru. Nebál bych se komukoliv doporučit individuální cestu. Je to levnější, než s cestovní kanceláří a velmi dobře proveditelné.