Srí Lanka je kouzelný, stále zelený ostrov. Příroda připomíná nám geograficky bližší Madeiru, či vzdálenější Nový Zéland, obyvatelé a města, to je Indie. Čajové plantáže jsou však ojedinělé, typické pro Srí Lanku a již kvůli nim je dobré tento ostrov navštívit.

Teoreticky by bylo možné vypůjčit si v autopůjčovně na Srí Lance auto a cestovat individuálně. Cena za půjčení auta s potřebným pojištěním je však srovnatelná s cenou za vypůjčení auta i s řidičem a jakkoliv jsem už jezdil (vlevo) v mnoha zemích, na Srí Lance bych měl trochu strach. V národních parcích je třeba džíp.. a tam, kde můžeme jet běžným autem, je jen málo silnic vedoucích volnou krajinou, kde by byl provoz mírný. Většinou se projíždí městy, kde je přes den chaos odpovídající Asii a řízení by neposkytovalo příliš radosti. Řídit potom v noci bych pokládal za ruskou ruletu. Řada aut a trojkolek (tzv. tuk tuků) jezdí neosvětlena, mezi auty se proplétá mnoho skůtrů a do toho všeho se mísí chodci. Chodníky téměř neexistují, všichni chodí po krajnici a i díky své indické pleti nejsou opravdu vidět. Oproti chaosu, který je na cestách všudypřítomný, je však třeba vyzdvihnout neobyčejnou klidnost a ohleduplnost srílanských řidičů. Sem tam zatroubí, ale spíše aby na sebe upozornili (třeba při předjíždění), bez problémů se vyhýbají protijedoucím autům, které se dostaly částečně do protisměru (právě při předjíždění je to časté) ale nějaké posunky či komentáře, které známe z Čech, prostě nevidíme.

Takže v přípravě cesty:  Letenka, to není problém,  je třeba si jen vymyslet si místa, která chceme vidět.. a buď přes internet, či přes některou z českých specializovaných cestovních kanceláří zaplatit voucher na auto s řidičem. Je však třeba vízum. Kdo má trochu více peněz a hlavně času, může být na Srí Lance neomezeně dlouho. My jsme po ní jezdili devět dnů a myslím si, že je to dobrý kompromis mezi cenou a tím, co je možné za tu dobu vidět.

Dávám přednost přírodě a národním parkům před městy (byť zde i historickými), tomu jsme přizpůsobili i itinerář.

Proto jsme postupně navštívili centrální vysočinu - město Nuwara Eliya, kolem kterého jsou nejznámější a největší čajové plantáže. Krásný je zde trek ke skalám na tzv. Konci světa v NP Horton Plains, v blízkém městě Hokgala je hezká botanická zahrada. Trokolkou tuk tuk jsme se nechali ještě před východem slunce vyvézt asi o 1300 metrů nad město k čajové plantáži Lipton´s Seat a potom odjeli vlakem (řidič přejel v autě) do známého města Ella. Cesta vlakem je skvělé dobrodružství. V Ella jsme si udělali dva příjemné treky na Little Adam´s Peak a k zajímavé technické památce - 9 Arc Bridge. Mimořádně zajímavá byla návštěva historického poutního místa Kataragama s autentickou bohoslužbou "Půja".

Poslední dny jsme věnovali dvěma národním parkům na jihu: NP Yala a NP Bundala. Zatímco v prvně jmenovaném žije mnoho slonů, opic a drobných hlodavců a členovců, národní park Bundala se rozkládá na mořském břehu a žije zde hodně vodních ptáků. Nicméně i slona jsme zde viděli a opic je i tady spousta.

Do Colomba na letiště je to z NP Bundala něco přes 300 km, ale díky tomu, že se téměř kontinuálně projíždí malými městy a vesnicemi (jen poslední část je dálnice), je třeba si na návrat vyhradit 6-7 hodin.

Kdo zná jiné asijské země, nebude tolik překvapen, příroda je jistě v celé Asii podobná. Je však třeba dobře rozmyslet termín návštěvy. Díky období dešťů, které je v červenci na západě ostrova (blíže viz v průvodcích), je lépe v této době navštívit spíš jih. Na Vysočině prší hodně, ale to je právě důvod, proč se tu dobře daří čaji, takž je třeba trochu toho deště vydržet. Nicméně na začátku července, kdy jsme na Srí Lance byli, pršelo občas jen v centru ostrova a v oblasti Colomba.

A tak tedy pár obrázků... (-: