Velikonoční ostrov má délku 24 km a rozlohu 163 km², známý je také pod  názvem odvozeným z domorodého jazyka Velká země - Rapa Nui.  Patří sice Chile, nachází se však 3 600 km od jeho břehů, čímž je tak jedním z nejizolovanějších ostrovů světa. Objevil ho holandský mořeplavec Jacob Roggeveen o velikonoční neděli roku 1722, odtud pramení i jeho jméno.

Dlouho sem cestovatele přitahují tajemné gigantické sochy moai, které jsou rozesety po pobřeží ostrova.

Sochy zde zůstaly po původních obyvatelích - Polynésanech - a dosud nebyla uspokojivě vyřešena všechna jejich tajemství. Jsou vysoké 4 až 10 metrů, jejich váha je většinou kolem 20 tun, největší sochy však váží i 90 tun. Neví se vlastně, k jakému účelu byly vytvořeny. Snad měly představovat zemřelé předky, podle některých náhrobků byly jakýmsi náhrobkem chránícím jejich ostatky. Snad mohly ztělesňovat bohy, ke kterým se domorodci  modlili...

Velikonoční ostrov má jedinou větší pláží s názvem Anakena na severním pobřeží ostrova. Větší část pobřeží ale tvoří příkré skály a útesy.

Po tom, co si běžně přes internet zakoupíme letenku, přiletíme do hlavního města Hanga Roa ze Santiago de Chile. Na ostrově je několik soukromých hotelů i půjčoven aut. My jsme rezervaci auta ani ubytování neměli, na letišti jsme přijali nabídku jednoho z majitelů hotelu, který nám zprostředkoval i půjčení auta za cenu, která je v přepočtu běžná například v USA. Pokud bych na Velikonoční ostrov cestoval znovu, asi bych si předem rezervaci udělal, měli jsme tehdy velké štěstí. Nicméně, i výlet na Velikonoční ostrov je možný, tak jako jinam do světa, individuálně. Myslím, že i setkání se sochami Moai je mnohem víc emocionální, jsme-li dva, než ve velké skupině turistů. Určitě není třeba se cesty bát.